pláž Prainha (4.den)
Další den v Riu nás ráno slunce doslova vyhnalo z postele. Už po šesté hodině jsem se šel projít na pláž a užíval si Copacabanu, kterou jsem měl skoro jen pro sebe. Město se teprve probouzelo a jen pár jedinců, jako já, se brouzdalo ve vlnách dorážejících na vyhlazenou písčitou pláž. Samozřejmě jsem sílu některých vln podcenil a tak jsem se poté na hotel vracel do půl těla mokrý.

V tento sluneční den jsme měli v plánu navštívit pár míst, dohnat tak resty z plánovaného itineráře. Po snídani nás čekala malebná pláž Prainha, která je považována za jednu z nejkrásnějších v Rio de Janeiro. Cesta autobusem nás nejdříve dovedla do tzv zeleného koridoru Canal das Tachas, projektu, který spojuje městské přírodní parky Chico Mendes, Marapendi a Prainha v Recreio. Zde jsme mohli z lávky, nad zarostlým vodním kanálem, sledovat pod sebou aligátory, které náš průvodce krmil. Kanál byl sice oplocený, ale viditelně nedokonalým plotem. Protínal hustě obydlené území a já bych se tady určitě v noci necítil bezpečně. Začínalo být dost velké vedro, tak jsme byli docela rádi, že jsme za chvíli pokračovali dál.
aligátoři
Nedaleko odtud byla dílna na zpracování nerostů, která nás překvapila velikostí své prodejní expozice. Zde si troufnu tvrdit, že každý si našel kámen, který ho nějak učaroval. Vzácné nerosty různých velikostí a tvarů hrály všemi barvami, byly opracované buď jako dekorace, případně byly použité do velké škály různých šperků. Také ceny se pohybovaly od lidových až po vysloveně astronomických. Nakonec jsme byli rádi, že jsme odjeli, protože bychom tady nechali všechny peníze a to jsme byli na začátku dovolené. 😀



Postupně jsme vyjeli z města a vydali se stoupat silnicí do zarostlých zelených kopců. Po klikaté silnici jsme zdolali pár vrcholů, až se před námi objevilo údolí, jemuž dominovala dlouhá písčitá pláž Prainha ve tvaru půlměsíce. Počasí se změnilo, bylo sice vedro dál, ale už pod mrakem. Průvodce nás upozornil, ať se i tak pořádně namažeme opalovacím krémem, protože to opaluje i přes mraky. O pravdivosti jeho slov jsme se brzy přesvědčili na vlastní kůži, toho dne jsme byli všichni červení jako raci. První lenošení na pláži trochu kazily mraky a větší vlny, které dost zkalily deklarovanou křišťálovou vodu. Sice je tahle pláž vyhlášená, ale oproti plážím v Riu, tady dnes nebylo tak narváno. I když nám moře ukazovalo jaké umí být, i tak jsme se ve vlnách vyblbli.

Obsluha z místního stánku byla pohotová, zásobovala nás ledovým pivem, dokonce měli jak světlé tak i tmavé, nosili nám plechovky v kýbli s ledem. K tomu jsme si mohli případně objednat i malé občerstvení, třeba tousty a bagety. Přestože nám tu čas utíkal pomalu, tak musel v odpoledních hodinách Pepa zavelet k odchodu. Měli jsme v plánu ještě jeden cíl, kam jsme ale ještě museli opět dojet.
pláž Prainha
Asi po půl hodině jízdy jsme narazili v kopcích na restauraci, kde jsme měli domluvený pozdní oběd, specializovali se na plody moře. Ochutnal jsem typické brazilské jídlo vatapá, krevety v kokosové omáčce, podávané s rýží a se strouhankou. Servírovali nám to v kotlíku, z kterého se s klidem najedlo více osob. Naštěstí i zde měli ledově vychlazené pivo, dokonce Heineken, takže naše potřeby byly nasyceny. 😉


Vrcholem této zajížďky byla ochutnávka tradičního brazilského alkoholu cachaca, vyráběného z třtinového cukru. Měli pro nás připraveno alespoň dvacet druhů příchutí, takže si asi umíte představit, jak veselí jsme po chvíli byli. 😀 😀 😀 Podle mě nás chtěli opít, aby nám pak mohli snadněji prodat více zboží. Taktika se jim zdařila, takže jsem si následně odvážel velké množství vzorků, spokojený a veselý. 😉

Zpátky na hotel v Riu jsme se dostali pozdě večer, s nadsázkou nejen opití zážitky. Zítra už snad konečně uvídím další div světa… 😉
🌍 Další mé cesty za divy světa:
🇵🇪 Peru & 🇧🇴 Bolívie (08/2022) – Machu Picchu, La Paz 👉 [Peru]
🇲🇽 Mexiko (07/2023) – Chichén Itzá, Mayské pyramidy 👉 [Mexiko]
🇧🇷 Brazílie (02/2024) – Cristo Redentor, Rio de Janeiro 👉 [Brazílie]
🇯🇴 Jordánsko (11/2024) – Petra, Wadi Rum, Mrtvé moře 👉 [Jordánsko]
✈️ Nemoc vs. cestování – můj boj, moje volba ! 👉 [boj s nemocí]