Smůla, ještě žiju.
Dívám se do zrcadla a nemohu poznat toho chlápka, co se z něj na mě rozpačitě kouká… jasně, jsem to já, ale kde mám sakra vlasy a svou patku, kterou jsem si od školy pěstoval?… teď se mi lebka začíná blejskat, určitě bych si mohl zahrát v seriálu Návštěvníci, jen to znaménko na spánku mi chybí… Možná bych si i mohl zvyknout, vždyť Bruš Williš je stále mým hrdinou akčních filmů. Bohužel i vousy jsou tytam, takže tomu idolu se krapítek nepodobám 😀
Dobrá.. tak teď k věci… v roce 2021 mi bylo řečeno, že mám rakovinu, teda dediferencovaný liposarkom v břišním prostoru, abych byl přesný. Vlastně se mi obrátil život naruby a to doopravdy ve všem. Z do té doby zdravého chlápka, v nejlepších letech, onkologický pacient, invalida třetího stupně. Myslím, že docela dobrý skok, na někoho, kdo to absolvuje poprvé. Od té doby jsem absolvoval již čtyři operace a nyní, světe div se, podstupuji chemoterapii, proto jsem takový krasavec k pohledání. 😀 😀 😀
Myslím, že jsem celkem positivní tvor, beru to vše s humorem, což je asi má jedna z největších zbraní, jak s tou mrchou bojuji… nejsem ale žádný hrdina, na nic si nehraju, ono mi stejně nic jiného nezbývá, než to přežít 😉
Pokusím se tady, s humorem mým vlastním, popsat mou cestu do nynějšího zdravotního stavu a dále bych se rád s vámi podělil o zážitky, které jsem díky tomuto prožil. Protože není všechno jen zlé, ale má to i své kladné chvilky. Nechci vás unavovat vyprávěním pouze jen o ataku nemoci, nebo o operacích a pobytech v nemocnici, či následné rekonvalescenci. Ale i tom, že jsem si, při prvním probuzení na JIPce, řekl, že není čas ztrácet čas a musím si začít plnit své sny. Proto ten „honosný název“ blogu 7 divů světa s rakovinou, který bude popisovat můj cíl překonat tuto nemoc a zároveň osobně navštívit všechny novodobé divy světa. Že jsem do toho šel po prsou, popisuje rádoby itinerář této mé cesty:
..Motol – Peru/Bolívie – Motol – Mexiko – Motol – Brazílie/Argentina – Motol…..a dál?… 😉
