Jedno přání u Gangy (7.den)
„Ranní ticho, posvátná řeka a jedno malé přání. Ganga je místem víry, rozporů i pokory – a já u ní tentokrát jen seděl a díval se.“
Sedím na schodech a před sebou sleduji líně se valící mohutný tok hnědě zbarvené vody. Je půl šesté ráno a svítá, ale protože je zataženo, uvědomuji si, že se slunce dnes nejspíš nedočkám. Posvátný klid Gangy narušuje svěží větřík, přinášející zvuky ranní koupele věřících vstupujících do řeky.
Dospělí, děti, starci, ale i matky s kojenci v náručí se oplachují nebo se celí ponořují do vody, aby se rituálně očistili, smyli hříchy a získali spásu. Někteří, za tichého odříkávání modliteb, pouštějí po vodě misky s okvětními lístky a hořící svíčkou. Hluboká víra v posvátnost řeky je zde cítit na každém kroku a já celý ten obraz sleduji v tiché pokoře.
Řeka byla po deštích širší než obvykle a voda mi rozhodně nepřišla vhodná ke koupeli. Obzvlášť když kousek vedle se do ní sype popel a nespálené zbytky nebožtíků z ghátů. Informace, že zemřelé děti, těhotné ženy, svatí muži a mniši, ale i posvátné krávy se odevzdávají řece přímo, mě v tomhle přesvědčení jen utvrdila. Přesto – protože je řeka považovaná za bohyni – neodolal jsem a alespoň jsem ponořil ruku do jejích vod. Třeba mi to také pomůže. 😉
Následovala projížďka loďkou proti proudu řeky. Pozoroval jsem hemžení věřících a poutníků na břehu, uzpůsobeném těmto rituálům. Silný, znečištěný proud s sebou nesl větve, ale i obětiny věřících – květy a zapálené svíčky. Netrvalo dlouho a kormidelník náš koráb otočil. Prý to nebylo bezpečné.
Po zakotvení jsem i já – neznaboh – zapálil misku se svíčkou a s velkou opatrností ji položil na hladinu. Pak jsem ji sledoval, dokud mi nezmizela v dálce. Modlitbu jsem neznal, tak jsem se uskromnil na jedno jediné přání. A ubezpečuji vás – o světový mír určitě nešlo. 😀
Rikša nás probouzejícím se městem odvezla zpět na hotel. Provoz ještě nebyl hustý, takže to tentokrát byla poklidná jízda. Po vydatné snídani nás čekal výlet na historicky nejvýznamnější a nejbuddhističtější posvátné místo v okolí Váránasí – do Sarnath.
Cesta přistaveným autobusem už tak poklidná nebyla, ale naštěstí to opravdu nebylo daleko. Po vystoupení nás Sarnath přivítal houfem prodejců a žebrajících dětí. Obklopeni tímto nechtěným, ale neodbytným procesím jsme se vydali do nedalekého Jeleního parku. Podle legendy sem přišel Buddha poté, co dosáhl osvícení pod stromem Bódhi v Gaji, a poprvé zde kázal svým pěti učedníkům.
Navštívili jsme řadu historicky posvátných míst – od Šrí Digambara džainského chrámu, přes stupu Dhamekh až po klášter Mulagandha Kuti Vihar. Tiše jsme poslouchali výklad místního průvodce, díky němuž historie znovu ožívala a my byli vtaženi do počátků buddhismu a džinismu v Indii. Nikde jsem neopomněl roztočit modlitební mlýnky, různých velikostí, po směru hodinových ručiček, připomínající pohyb slunce po obloze. Neznamenalo to, že jsem převzal místní víru, ale jen jsem to tak v tu chvíli cítil jako správné. I přes docela líné tempo chůze čas letěl, takže z parku jsme odcházeli až odpoledne.
Vyhladovělí jsme uvítali domluvený pozdní oběd u Twinkle, známé našeho průvodce, která patří k nejvyšší kastě. Měli jsme možnost nahlédnout přímo do jejího příbytku a zjistit, jak žijí. Dokonce jsme se podíleli na přípravě indických pokrmů, které jsme si potom i poctivě snědli. A jako pomyslný bonus krátkého vhledu do života indické rodiny si někteří nechali namalovat od hostitelky krásnou ozdobu henou na ruku. Na mě opět zaútočila horečka, tak jsem polehával, sotva něco snědl a henu jsem vynechal, i když jinak jsem pro každou srandu. Asi po dvou hodinách jsme se rozloučili s pohostinností celé rodiny a – navzdory protestům žebrajících dětí na ulici – odjeli zpět na hotel.
Další den nás brzy ráno čeká opět cesta indickým vlakem, což samo o sobě je zážitek. Naše kroky už neúprosně směřují do Nepálu – a to bude oproti Indii nejspíš zase úplně jiný svět.
Tak lovci zážitků… na kutě. Ať nezaspíme další den.
💬 Pokud ti něco zarezonovalo, napiš mi to.
⬇ Komentáře a hodnocení najdeš hned pod souvisejícími články. Budu rád, když se ozveš. ⬇
Díky, že jsi dočetl až sem. 🙏
