Den D

Tak je to tady. Kamarád mě ráno odvezl do nemocnice, sotva jsem už byl schopen chodit. Rutina, už to znám. Opět příjem, administrativa, pak čekání na lékaře, který mi vzal vzorky na covid. Jediný rozdíl byl, že jsem odmítl čekat…

Tak je to tady. Kamarád mě ráno odvezl do nemocnice, sotva jsem už byl schopen chodit. Rutina, už to znám. Opět příjem, administrativa, pak čekání na lékaře, který mi vzal vzorky na covid. Jediný rozdíl byl, že jsem odmítl čekat…

Když se život láme. Ležím po další chemošce a vzpomínky se mi honí hlavou. Jsou dnes trochu zamlžené, zpomalené, ale vyplouvají na povrch. Přece jenom jsou silně „zažraté pod kůží“. Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec chci jít, až do takových…

Zapomenutý pacient. Konečně nastal čas a já musel jet do Motola, na plánovaný odběr vzorků. Můj zdravotní stav bych popsal asi takhle. Už mi nebylo dobře, většinu času jsem spíše polehával, ten covid mi dal taky dost zabrat. Pomalu jsem…

Vetřelec na palubě. Kde jsme to skončili? Jo, už vím, 5 let života. Popravdě, ihned jak to doktorka vyslovila, poznala z mého výrazu, že to asi s upřímností trochu přehnala. Chápu, že asi je už otrlá, ale já tuhle pravdu…

Jako fakt ? Game over ? Né, to prostě nemůže být pravda, taky proč by měla? Vždyť jsem po celý dosavadní život skoro nikdy nemarodil, s ničím se neléčím. Fajn, trocha nadváhy by se našla, ale to už x-let řeším…

Nečekaná diagnóza (01/2021) Sedím u stolu lékaře, urologa… Koukám na to, jak už notnou dobu přehazuje jednu lékařskou zprávu za druhou, přemísťuje je z jedné strany stolu na druhou, čte si v nich a pořád si u toho něco brblá…

Smůla, ještě žiju. Dívám se do zrcadla a nemohu poznat toho chlápka, co se z něj na mě rozpačitě kouká… jasně, jsem to já, ale kde mám sakra vlasy a svou patku, kterou jsem si od školy pěstoval?… teď se…