Katarze

7/2023 Jestli mě někdo pozoroval, tak musel mít hodně smíšené pocity. Chlápek sedící v autě na parkovišti, který vehementně mlátí pěstmi do volantu a přitom viditelně křičí do prostoru. Je asi i štěstí, že to není slyšet. A podle výrazu…
Nezvaný host jménem dediferencovaný liposarkom. Moje zápisky, úvahy, chemo-odysey a pokusy zůstat člověkem i tehdy, když tělo protestuje. Bez přikrášlení. 😷

7/2023 Jestli mě někdo pozoroval, tak musel mít hodně smíšené pocity. Chlápek sedící v autě na parkovišti, který vehementně mlátí pěstmi do volantu a přitom viditelně křičí do prostoru. Je asi i štěstí, že to není slyšet. A podle výrazu…

(12/2022 – 7/2023) Kde jsem to skončil naposledy? Jo, už vím, u těch lepších zítřků. Čas plynul, proběhly další vánoční svátky, zase Nový rok a pomalu se přiblížilo výročí mé první operace. Prostě jsou to dva roky, kdy jsem haproval…

Operace č.2 (11/2022) Pohodová dovolená úspěšně za mnou, no úspěšně, no pohodová. 😀 Ještě čtrnáct dní po ní jsem se dostával z časového posunu a ten první týden byl opravdu náročnější. Únava, ale hlavně jsem naspával ten deficit z prodělaného…

Na začátku bych moc rád Vám všem poděkoval za všechna slova útěchy, podpory a naděje, které mi všude píšete. Netušil jsem, co se tímhle mým zveřejněním nastane a jsem vlastně mile potěšen. Dnes mi dokonce bylo sděleno, že mám psát…

Čas letěl jak o závod. Najednou se blížilo léto a já si uvědomoval, že sice kondička začala být jakžtak v pohodě, ale naopak jsem na cestu vlastně neměl nic. Njn cestovatel hadr, přece jenom bylo lehčí si to v hlavě…

Jak jsem už psal, tak když jsem ležel na JIPce, měl jsem kromě jiných vymožeností, také hoooodně času na přemýšlení. Říkáš si, kromě toho proč se ti to stalo, taky kolik času ještě máš a jak s ním vlastně teď…

Asi za měsíc a půl po operaci jsem byl opět v Motole. Tentokrát za úplně jiných podmínek. Doktor, co mě operoval, mě vítal s úsměvem. Dělal si srandu, jaký atlet ze mě je. 😀 Čekaly mě konečné výsledky z histologie…

Saniťák si pro mě dojel s křesílkem až na pokoj. Když zjistil, že mohu sám chodit, tak mi venku u sanitky nabídl, ať si sednu k němu dopředu. To jsem ocenil, protože ležet vzadu jsem si nedovedl představit. Chtěl jsem…

Operace č.1 (31.3.2021) Probuzení. Abych se přiznal, taky to mám rozmazané. Ale vím, že to bylo někde v odpoledních hodinách, myslím kolem 16 té. Chvíli se člověk rozkoukává, zaprvé jsi zmatený a pod léky a zadruhé, vlastně ani nevíš, kde…

Tak je to tady. Kamarád mě ráno odvezl do nemocnice, sotva jsem už byl schopen chodit. Rutina, už to znám. Opět příjem, administrativa, pak čekání na lékaře, který mi vzal vzorky na covid. Jediný rozdíl byl, že jsem odmítl čekat…

Když se život láme. Ležím po další chemošce a vzpomínky se mi honí hlavou. Jsou dnes trochu zamlžené, zpomalené, ale vyplouvají na povrch. Přece jenom jsou silně „zažraté pod kůží“. Dlouho jsem přemýšlel, jestli vůbec chci jít, až do takových…

Zapomenutý pacient. Konečně nastal čas a já musel jet do Motola, na plánovaný odběr vzorků. Můj zdravotní stav bych popsal asi takhle. Už mi nebylo dobře, většinu času jsem spíše polehával, ten covid mi dal taky dost zabrat. Pomalu jsem…