Začalo to rakovinou. Pokračuje blogem.
V roce 2021 mi doktoři řekli, že mám raka. Ne jen tak nějakého – ale takového, co se zjevně neumí rozloučit.
Diagnóza: dediferencovaný liposarkom.
V překladu? Hodně špatný vtip. Protože do smíchu mi není.
Zhroutil jsem se. Pak jsem se zvedl. A znova. A znova. Dnes už ani nevím kolikrát.
Začal jsem o tom psát – po svém. Bez pozlátka. Se sarkasmem, kterým si držím odstup od kruté reality.
A když už jsem musel bojovat o čas, rozhodl jsem se ho naplno využít: plněním svých snů.
Konkrétně – vidět 7 novodobých divů světa na vlastní oči. A možná i pár míst navíc.
🔥 Najdeš tu dvě části
🚑 Život s rakovinou
Chemoterapie, operace, mezidobí, myšlenky. Syrové, upřímné, někdy tvrdé, často s černým humorem. Nic si nenalhávám. A píšu to tak, jak to je.
🌍 Cesty za divy světa
Moje osobní expedice za místy, která mají příběh. Ať už jde o Machu Picchu, Chichén Itzá, Krista v Riu a další – pokaždé v tom bylo něco víc než jen „dovolená“. Každá cesta je zároveň boj, terapie a odměna v jednom.
📌 Kde začít?
🧾 Vzkaz mému minulému já
Co bych si přál slyšet, když to vše začalo. (Jestli to čteš poprvé, začni právě tady.)
📥 Můj vzkaz
Neboj.
Vím, že se zhroutíš. Že ztratíš pevnou zem pod nohama, svět se ti rozpadne a ty budeš hledat smysl v prázdnotě. Chytáš se teď každého stébla naděje, budeš popírat, nepřijímat a odmítat realitu.
A víš co? To je v pořádku. To je normální.
Je to zvrat. Možná ten největší v životě. V bytí… a nebytí.
Ale jedno ti řeknu — nevzdáš to!!!
Protože kdybys to udělal, přijel bych ti z budoucnosti nakopat prdel.😂
A v tom jsem sakra dobrej. Věř mi.
Ztratíš jistotu, ale najdeš v sobě něco jiného.
Znovu se postavíš.
A půjdeš dál!!!
🧾 První diagnóza – okamžik, kdy se svět zlomil
O tom, jak jsem se dozvěděl, že se všechno mění. Bez příkras. [Číst víc]
🧾 Pája, Jája a děda Lebeda
Jak jsem si pojmenoval rakovinu podle večerníčku, abych o ní mohl vůbec mluvit. [Číst víc]
🧾 Machu Picchu – první z divů
Počátek plnění snů, na které dříve nebyl čas, i když lékaři tvrdí, že mi už žádný skoro nezbývá. [Číst víc]
🧾 Taky jsem nevěděl, co bude
Celý můj příběh, ve zkrácené verzi pro Fuck Cancer – pro ty, co jdou podobnou cestou. [Číst víc]
🤝 ..a na závěr
Nepíšu pro lítost. Nepíšu pro motivaci.
Píšu, protože potřebuju – a protože to možná potřebuje i někdo další.
Nemusíš číst všechno. Ale pokud ti moje slova dají alespoň trochu sílu, smích nebo pocit, že v tom nejsi sám… pak to stálo za to.
A i když to občas může vypadat, že všechno zvládám, není to vždycky tak jednoduchý.
Tenhle blog není o hrdinství. Je o tom, jak se s tím peru po svým.
„Jestli v tom hledáš pointu, dej mi ještě chvíli. Třeba ji najdu cestou.“ 😉